Nalezenci

První děťátko odložené v babyboxu 18.2.2006 je Sonička. Životní štěstí však neměl chlapeček, kterého našli ještě s pupeční šnůrou v igelitové tašce na skládce u Chebu. Malé zamyšlení na toto téma je v následující skorce:V tisku se objevila krátká přestřelka mezi příznivci a odpůrci prvního zřízeného babyboxu, jenž se má stát útočištěm narozených dětí, které se jejich matky rozhodly odložit jednou provždy. Snad aby se zbavily odpovědnosti za človíčka nebo strachu, že by mateřské povinnosti nezvládly, či z jiných niterných pohnutek. Zatímco politikové diskutují o etickém rozměru zmiňovaného zařízení, matka Příroda zajistila řešení pro mláďata povětrných samiček. Pro nikoho z nás nebude novinkou způsob, jakým se o svá snesená vejce stará kukačka. Naklade je do hnízd jiných ptáků, mnohdy menších, než je ona sama. O vylíhnutí jejího potomka a výživu se pak stará například rehek zahradní, konipas bílý, linduška lesní nebo bělořit šedý. Kukaččin hnízdní parazitizmus jí umožňuje příjemný polyandrický život, což znamená, že jedna samička žije na daném hnízdišti s větším počtem samečků a za sezónu je schopna do cizích domovů naklást 5 až 25 vajec! Pokud náhradní ptačí rodiče zjistí doma přítomnost cizího vejce, buď hnízdo opustí, nebo vajíčka vysedí a místo vlastní populace krmí vetřelce, který se rychle stará, aby v měkkém pelíšku a u potravy zůstal sám.
Nevím, zda je pro člověka důležité znát svou skutečnou identitu, když nestál jeho rodičům za víc než milostnou hru, jeho matce za víc než šestatřicet týdnů těhotenství a porod. Ale vím, že zůstat živ, je nade vše.