Pokaždé si myslím, že nejhorší kýče jsou východy nebo západy slunce, ale stejně nikdy matce Přírodě neodolám.
Ten poslední zachycený zapadající veliký básník je z letošního května, kdy teplota vzduchu byla kolem 29°C a vzduch k zalknutí.
Nakonec přidávám fotku opuštěné pláže,
která vhodně udělá tečku za letošní jarně-letní dovolenou, kterou Tom komponoval jako ozdravný pobyt po silném podzimním ataku astmatu a já jako dobrovolný doprovod, který si se svým zdravím užil své. Nevím, jestli je lepší u moře chytit rýmu a prosmrkat se až domů nebo bojovat se ztuhlým krkem a otáčet se celým tělem…
MSF, ale ještě nekončím. Cesta zpět nám mozkové závity přímo provětrala.
Moje letošní začínající astmatické záchvatymně taktéž přiměly k rozhodnutí a spolufunancování jízdy na jih. Obava strašná, výsledek nadočekávání. Byla to jedna z mých nejnádhernějších dovolených strávená v pěti lidech v naprosté pohodě bez sebemenšího problému s rozpočtem 10.000,- Kč. na osobu se vším všudy na 14 dní, s dosažením nejjižnějšího bodu ve Splitu. Snad jenom na mé poměry trochu delší cesta v sedě zpět, ale po dvou dnech na to člověk zapomene.
A všemz celého srdce přeji krásnou a pohodovou dovolenou, jedinečné zážitky, počasí uměřené místu pobytu a zejména ŠŤASTNÝ NÁVRAT.