Restaurovat Sandru doma, určitě bych za celý den nebyla hotova. Abych co nejlépe využila čas, pořídila jsem pouze základní fotodokumentaci – PŘED, PO a PŘEDÁNÍ.
Mám velmi malé zkušenosti s opravami starých panenek, ale pochopila jsem, aby napáchané škody byly co nejmenší, musím pracovat obezřetně, poslouchat vnitřní hlas a zejména postupovat od jednoduchého ke složitému.
Sandra je druh panenky, která má ruce, nohy a hlavu odlité z polotvrdé hmoty, tvarovanou v automatech do forem podle návrhů výtvarníků. Tělo z pevnějšího molitanu s nevelkými narážejícími trny pro pět ukončení je lisováno ve dvou svislých polovinách do požadovaného tvaru a vyfutrováno vycpávkovým materiálem. Kostra drží pohromadě díky plátěné „kůži“ pevně nalisované v místech napojení. Záleží jen na způsobu zacházení malých holčiček jak dlouho jim malá přítelkyně vydrží. Po krátkém obeznámení jsem zjistila, že Sandru se pokoušel už někdo přede mnou opravit vložením do nové „kůže“, ale hlava s tělem nedržela pohromadě a celkově byla v žalostném stavu.
Po důkladné prohlídce jsem se rozhodla zbavit ji špíny a nemožného pankáčského účesu důkladným umytím, vrátit a upevnit hlavu na své místo, opravou končetin se nezabývat vůbec a hlavně ji obléknout, čímž budou zakryty nejhorší vady na kráse.
Při dlouhém usínání jsem došla k závěru, že příze mám na několik oblečků, ale pokud se budu snažit cokoli uplést či uháčkovat, nebudu hotova ani do našeho odjezdu. Bylo rozhodnuto – je třeba něco malého uplést, uháčkovat a zejména ušít, protože necelé dva metry stehů na malém oděvu vytvořím snadno a rychle.
MSF, pokračování příště