Děj románu MEDOJEDKY se slibně vyvíjela spisovatel Alec Barr, nejen že své manželce nevěnoval větší péči než před „úletem“ z rodinného hnízda, ale nechal se rád a dobrovolně naverbovat, aby strávil nějaký čas jako dopisovatel v Africe.
Než na svou misi definitivně odjel, stačil ještě v Londýně vyhledat půvabnou Jill, do níž se bláznivě zamiloval. Noci a dny plné lásky a sexu zpečetil slibem rozvodu s Amelií a společným životem, jakmile se vrátí z Afriky.
Doba v polovině minulého století byla jiná než dnes. Internet neexistoval a pokud si velká nakladatelství chtěla udržet své čtenáře, musela mít své dopisovatele přímo na místech děje. Že se toho tehdy v Africe dělo více než dost, svědčí řada románů jiných amerických autorů.
Alecův pobyt na černém kontinentu se stále protahoval, neboť plnil úkoly svých zaměstnavatelů a cítil, že materiál pro největší své literární dílo ještě nemá pohromadě, což s sebou přineslo zajímavé rozuzlení.
Aniž by to tušil, Amelie podala návrh na rozvod a Jill svatbou s bohatým makléřem poslala Alecovi „jasný signál“, že déle již čekat nemůže ani nebude, přestože slib stále trval.
Po návratu do Ameriky byl dovršena rozluka od stolu a lože manželů Barrových, což byla voda na mlýn další mladé Štice, která z dětských střevíčků dospěla ve zkušenou ženu.
===
Více než Alecovy vztahy mě zaujala pasáž, kterak jeden regiment afrických bojovníků používá československé samopaly proti jiné skupině bojovníků, kteří jsou vybaveni samopaly ze stejného zdroje – z Československa.
Věřím, že překlad Miroslava Jindry je věrný a tudíž jsem přesvědčena o tom, že láska a pravda nejen nezvítězila, ale otevřela trhy jiným zavedeným zbrojařským firmám, které velmi rády naplnily prázdné místo, neboť v Africe se bojovat nepřestalo a podle politické situace se dlouho bojovat bude.
MSF, dokončení příště.