Vánoční běsnění

aneb Každý rok ve stejnou dobu.Způsobem úklidu domácnosti bych se zařadila mezi hospodyně, které sice pravidelně uklízejí, ale určitě se nestresuju z toho, že nemám obydlí jako klícku pro slavíka, když zrovna sportuju nebo píšu skorky. Přesto mám ráda na Vánoce důkladně uklizeno. Zásuvky jsou přerovnány, obsahy skříní jsou srovnány do vojenských komínků, prach je vymeten ze všech koutů a štěrbin; stěny jsou zbaveny pavučin; vystavené keramické nádoby, talíře a obsah skleníku se svítí čistotou; oprášené knihy v policích jsou srovnány jako vojáci na přehlídce a všude voní směs škrobu na záclony, leštěnky na nábytek a vůně do vysavače. V takových chvílích propadám zvláštní euforii a zapomínám, že v nejlepším mám přestat. Pozoruhodné na očistných svátečních přípravách je fakt, že neznám muže, který by byl z toho nadšený. Základní očistu synova pokoje jsem zahájila okamžitě poté, co vytáhl paty z domu, ale když jsem byla dostatečně přetažená. Záclonu jsem měla pověsit na poslední čtyři háčky na tyči nad oknem, když se mnou převážil stolek pod psací stroj a já jsem s hurónským řevem příslušníka domorodého kmene padala po etapách na záda. Než jsem na ně dopadla, můj lehce předimenzovaný zadek ztlumil nepěkně vyhlížející pád. Konečně vím, že nic se nemá přehánět, a nejkrásnější Vánoce mohou být i bez velkého šúrování. Vždyť Ježíšek se narodil v chlévě.

Z knížky Skorkovník