O vlastní svalové krunýře se staráme pravidelně,protože máme ověřeno, že čím je člověk starší, tím více se musí snažit, aby se udržel fit. Před několika lety, po prodělané chřipce, trpěl Tom úpornými bolestmi krční páteře; nespal, nejedl, dokonce k lékařům chodil (!) a domníval se, že na kolo již nikdy více neusedne. V tu dobu mu po čtvrthodině jízdy na bicyklu v mírném terénu krk ztuhnul, hlava zkoprněla a už se nenarovnal.
Ačkoli novoroční předsevzetí neuznává, přesto jediné přijal. Rozhodnutí o tom, že bude chodit pravidelně se mnou do posilovny.
„A co ses tak rozhod?“ položila jsem mu na Nový rok (2000)škodolibě záludnou otázku v domnění, že ještě mohu zvrátit jeho rozhodnutí navštěvovat se mnou místo, o němž se pokaždé vyjadřoval s netajeným pohrdáním. „Vždyť jsi mě roky přesvědčoval, že posilovna je nerozum, cvičení bez užitku a praktických výsledků v zavřené místnosti, která čpí lidským potem. Však jsi kázal jako věrozvěst písmo, že nejlepší cvičení je fyzická práce, manuální dřina na zdravém vzduchu, jelikož jedině takové úsilí přináší zdraví a užitek. Výsledek lopoty je vidět na každém kroku, tu v osázené zahradě, tu na zregulovaném potoku nebo na vyklučeném a náletů zbaveném sadu. Krumpáč vydatně posiluje ruce a svalové partie zad, hrábě dokonce šikmé svaly břišní, lopata pomůže vytrénovat i svaly na nohou,“ opakovala jsem mu jeho argumenty, kterými se mě snažil v minulosti přesvědčit o správnosti svého úsudku.
„Dal jsem si novoroční předsevzetí!“
„Jo?“ nevěřila jsem vlastním uším. „Novoroční předsevzetí?“, zlomyslně jsem ho popichovala. „S despektem jsi odsuzoval předsevzetí, ty přece žádný novoroční úmysl nepotřebuješ,“ s nadějí v hlase jsem se pokoušela odvrátit pohromu společného cvičení.
„Šel jsem do sebe a přemýšlel jsem o tom, proč mám bolesti hlavy, vystrkující mě z normálního života a přivádějící mě pomalu na pokraj šílenství,“ pravil Tom. Aniž by hnul brvou, blahosklonně pokračoval: „Došel jsem k závěru, žes měla pravdu, když jsi označila mé zádové svalstvo za stařecky atrofované, nevytvářející pevnou oporu mé páteři. Ano, dostatečně pevný svalový krunýř mi chybí, jsem ve věku, kdy již nemohu déle žít ze znamenitých dědičných předpokladů, musím začít systematicky cvičit!“
Jeho rozhodnutí pravidelně utužovat tělo, bylo správné, což jsem záhy ocenila. Kdyby šlo jen o něj, ale ve hře byla též moje velikost těla, neboť v okamžiku, kdy se přestanu hýbat já, začnou se aktivně snažit „přítelkyně“ tukové buňky. Mršky, rychlé, svižné a velice dotěrné, kde nabudou, tam i zůstanou.
Pokud si masírujete krk a máte podobné problémy jako Tomáš, uklidněte se, nic to není, jen vám chybí pevný svalový krunýř, který by podporoval a nesl vaši kostru. Přiznám se bez mučení, že uvedené moudro jsem si připoměla v jenom ženském časopisu. Jak se jmenoval nevím, ale vím, že ukázal mému muži způsob, jak si pomoci bez léků od nepříjemných bolestí.
Zásadu pevného krčního svalstva jsem bez odborné literatury pochopila už v roce 1986. Tím jsem vyřešila otázku, jestli pilule nebo pohyb.
MSF
Douška:
Není oddanějšího cvičence. Pravidelně třikrát týdně, kdyby čert na koze jezdil.