v19.32 hodin bylo vyklizeno.
Poklidné večerní nákupy se změnily v úprk z obchodního centra. Byli jsme s Tomem zrovna v obchodě s oděvy, když přiběhla prodavačka a vyděšeně sdělovala nakupujícím, že prodejna bude uzavřena a máme ji opustit. Divila se, že jsme neslyšeli hlášení, ale hudba hrála z reproduktorů tak, že nebylo slyšet nic jiného.
Před vchodem stálo šest černooděnců a bedlivě pozorovali prchající lidi. Naštěstí se nám podařilo „zmizet“ během deseti minut na výpadovku z Prahy.
Zatímco jsem udržovala kamenný výraz ve tváři a moc jsem nevěřila, že by situace byla tak dramatická, Tom zásadně překvapil. V očích bylo vidět, že má skutečně velké obavy. Doma se přiznal, že si vzpomněl na černou kočku, která nám dopoledne přeběhla před autem. Utěšovala jsem ho tvrzením, že zprava doleva to je bez problémů, ale prý dostat facku zleva doprava padajícím kusem budovy, děkuje nechce.
Výsledek celé rychlé akce byl velice povzbudivý. Ušetřili jsme minimálně dva tácy za nezrealizované nákupy.
MSF a přeji bezpečné nákupy.