Když se jednou paní do nečeho pustila, neměla klid,dokud úkol nesplnila.
Ve velkém městě koupila ve veselých letních barvách lehátkovinu, která se podle obchodníka v malém městě již nevyráběla.
Poprosila muže, aby jí nachystal nějakou barvu, která by se líbila létu a vhodně doplňovala kolory na látce, kterou měly být lehátka znovu vyspravena. Namíchal šmolkový nátěr na dvě dřevěné kostry lehátek, vrazil paní štětec do ruky a šel si lehnout do stínu. Čas běžel, paní natírala, vařila a prala. Vykonávala současně činnosti neslučitelné a taky to podle toho dopadlo. Navařila (kuře se zlehka připálilo), vyprala, natřela, ale když žádala muže o další příděl barvy, málem omdlel! Barvy zůstalo tak málo, že musel druhé lehátko nabarvit sám!
Než zašlo slunce za obzor pán oblékl lehátka do nového hávu.
MSF a letní sedačky jsou zase veselé, spokojené a rády, že mohou plnit svou funkci, přestože mají více než 50 let.