Není doma proroka

Lidové rčení „doma není nikdo prorokem“se táhne mým životem jako červená nit a bylo uplatňováno v naší rodině zejména při formování jedinců bez ohledu na jejich věk a zkušenosti. Nedbajíc rad svých rodičů jsem se jako šestiletá houpala na kuchyňské židli tak dlouho, dokud netekla červená. Tři stehy pod spodním rtem mi zůstaly jako trvalá památka. Můj syn, stejně jako já v jeho letech, nedá na dobře míněné rady své matky, ale nezlobím se na něj; cizí zkušenosti jsou nepřenositelné a nejlepší škola života je natlučený nos.