Kde vzít čas?

Často dostávám otázku, kde beru čas na to, abych plnila webové stránky a dělala další aktivity.Každý má tolik času, kolik si ho udělá. Záleží jen na každém z nás, jak s ním naloží. Pro některou ženu, bude můj život asi nepochopitelný, neboť:
• momentálně s námi nežije žádné dospělé dítě a když přijedou, tak jen několikrát do roka,
• snídani si každý dělá sám, podle toho na co má chuť a co lednice nabízí,
• v týdnu a v době mé nemoci chodíme s mužem na obědy do závodky, a proto odpadá zdlouhavé mytí nádobí, které myčka „nepobere“; o víkendech vařím tak, abych se u této činnosti dlouho nezdržovala. Tom kdysi prohlásil:“Nemám ženu na vaření.“
• Teplé večeře „nepěstujeme“, jednak se řídíme tím, že jedno teplé jídlo stačí a po 16. hodině muž nejí (jeho sedmapadesát kilo na sto šedesát dva centimetry výšky je toho důkazem),
• peru a žehlím osobní prádlo jednou za čtrnáct dní, neboť týdenní prací kolotoč mi šel děsně na nervy; ale musela jsem nakoupit větší zásobu jemného prádla, abychom „vydrželi“ do dalšího praní; velké prádlo jsem vyřešila froté prostěradly, krepovým a saténovým povlečením,
• s některými pracemi v domácnosti mi pomáhá muž,
• návštěvy k nám jezdí sporadicky a tedy odpadá veliké vyvařování a chystání krmě,
• televizi nemáme, rádio už skoro neposlouchám, v novinách přečtu titulky, knížky otevírám před spaním v posteli a na internetu nesurfuju.
Když se to všechno sečte, pak mám času přesně tolik, kolik potřebuju, abych stihla všechny své záliby.