Na jaře v roce 2003 jsme v Dalmácii objevili Vransko jezero.Chorvatsko není jen modrozelené moře omývající skalnaté pobřeží, hřejivé slunce, nejznámější národní parky jako např. Plitvická jezera, Vodopády na řece Krka nebo souostroví Kornati; dobré víno a přímořská kuchyně skrývající v sobě nejedno překvapení, ale i vnitrozemí, které může zvídavému turistovi nabídnout příjemné překvapení.
Vranská jezera
Bdělému čtenáři cestovních příruček neunikne, že na území Chorvatska se nalézají dvě sladkovodní jezera stejného jména – Vransko jezero.
Ze severu země první, o rozloze téměř šest kilometrů čtverečních, se nachází na ostrově Cres. Je však nepřístupné, neboť plní úlohu zdroje pitné vody pro svá obydlená sídla a přilehlý ostrov Lošinj. Prohlédnout si ho můžete pouze z několika vyhlídek vedle hlavní silnice protínající Cres od severu k jihu. Přírodní raritou je skutečnost, že v okolí jezera žije chráněný sup bělohlavý.
Druhé, ale za to největší (30,7 km2), najdete v severní Dalmácii, necelých čtyřicet kilometrů jižně od Zadaru, oddělené od mořské hladiny pouze úzkým vyvýšeným proužkem pevniny s Jadranskou magistrálou. Umělý kanál Prosika spojuje moře se sladkovodním jezerem.
Určitě stojí za dopolední výlet, neboť území jezera je vyhlášeno přírodním parkem Vranské jezero, v jehož sladkovodních a brakických (lehce slaných) vodách žije téměř sto druhů ryb, zejména však štik, kaprů a úhořů. Na močálovitých březích jezera hnízdí celá řada vodních ptáků, které mohou milovníci přírody pozorovat a fotografovat v rámci výprav pořádaných místními turistickými kancelářemi.
Nejkrásnější vyhlídka na sladkovodní jezero, moře, malebné ostrůvky a vzdálené souostroví Kornati je z vyhlídky Štandarac nad vesničkou Radoševac, asi sedm kilometrů od městečka Vrana. Tabulkou s označením vyhlídkového místa budete nasměrováni na rozlehlé parkoviště, u něhož začíná nově vybudovaná Křížová cesta, lemovaná čtrnácti poměrně vysokými kříži umístěnými na nevelkých vápencových mohylách. Odměnou za půlhodinový svižný výstup bude malé překvapení v podobě bíle svítící kapličky s funkčním zvonem a jedinečný výhled, jež nenajdete v žádném turistickém průvodci. Na cestu se nemusíte nijakým významným způsobem připravovat, stačí pevná pohodlná obuv, nezbytná pitná voda, dalekohled a fotoaparát.
Cestou zpět stojí za pozornost městečko Vrana, středisko kraje Vransko polje, jež je součástí pahorkatiny Ravni Kotari, nejúrodnější části Dalmácie, zaměřenou na pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy a obilí.
Dominantou Vrany je zřícenina hradu, původně patřící chorvatským králům. Když ho darem od krále Křešimira dostal papež Řehoř VIII., stal se sídlem papežského nuncia. Dalšími obyvateli hradu byli členové templářského řádu, kteří zde zřídili své středisko pro celé Chorvatsko. V první polovině 16. století, kdy hrad dobyli Turci vznikla pod hradem pozoruhodná stavba, tzv. Maškoviča han, turecký zájezdní hostinec, postaven zdejším rodákem, vezírem Jusufem Maškovičem.
Pokud budete chtít poznat Vranské jezero a jeho okolí blíže, je vhodným dopravním prostředkem kolo, neboť vedlejší silnice jsou v poměrně slušném stavu s malým provozem automobilů (jen z jara).
V popředí Vransko jezero, pás země s Jadranskou magistrálou, Jadran a poslední souostroví Kornati:
Kaple na konci křížové cesty:
Foto A.T.C.