Auditor bez oprávnění

Tímto zamyšlením bych chtěla přispět k poznání, že účetnictví nemusí sloužit jen k zachycení a vyjádření ekonomických veličin, ale za jistých okolností nám může otevřít netušené filosofické obzory.Přestože dlouho vím, že velkým úklidem se může žena uklidnit, nikoli inspirovat, nastanou v mé hlavě zkraty, kdy ego vypálí takové otázky, až mi hadr na dlouhou dobu může vypadnout z rukou. Snad pod vlivem dvoudenního báječného setkání s kolegy na školení, mě vnitřní hlas znenadání uzemnil otázkou: „Osud vykážeš v bilanci svého života na straně aktiv nebo pasiv?“ Než jsem se zmohla na odpověď, probrala jsem se obecnými pravdami o jednotě protikladů, o tom, že všechno má své PRO a PROTI, že všechno musí být v rovnováze a že za všechno se jednou platí. Uznala jsem logiku otázky; proč by se naše bytí nedalo vyjádřit formou rozvahy? „No přece na straně pasiv,“ odpověděla jsem váhavě. – „Správně! Osud je zdroj a život je potřeba,“ dokončil odpověď vnitřní hlas. Byla jsem překvapena tím, kam až se ve svých úvahách mohu dostat pod vlivem pracovního napětí, nepřetržitých termínů a zrušené dovolené. Ještě jsem si položenou otázku ověřila u několika kolegů auditorů a celé téma zakončila: „…a jediným auditorem mé životní bilance bude Boží soud, ale souhlas valné hromady k tomu nebude určitě potřebovat.“

MSF