Když jsme se skupinou odborných ekonomických pracovníků slyšeli na konci 80. let minulého století z úst předního českého ekonoma, působícího na zahraničních universitách, že japonský ekonomická zázrak je založen mimo jiné i na principu just in time (dodávka výrobních komponentů v čase a pouze v požadovaném množství), zdálo se nám, že slyšíme hudbu z Marsu a pokukovali jsme po vrcholném vedení podniku, abychom zjistili jeho reakce.
Nejen sklady našeho dynamicky se rozvíjejícího zemědělského agrokombinátu, ale všechny podniky v tehdejší ČSSR byly zavaleny ležáky, označované NZ – nadnormativní zásoby. Materiál a suroviny, jenž se během let staly nepotřebnými, neboť byly pořízeny na bilanční nebo mimobilanční příděly a nakonec podle zásady – co kdyby za půl roku nebylo.
Neupotřebitelné zásoby se stávaly černou můrou a strašákem každého ekonoma, neboť byly navázány na bankovní úvěry, tehdy ještě velmi levné a jejich snižování patřilo mezi vybrané prémiové ukazatele.
Za téměř dvacet let jsme se od vyspělých ekonomik mnohému přiučili a podniková vedení českých nebo zahraničních firem se musela přizpůsobit trendům mateřských společností.
S praktickou likvidaci skladového hospodářství jsem se poprvé seznámila v polovině 90. let v jistém podniku na plastové výrobky. Veškeré dříve evidované zásoby byly rozpuštěny do nákladů, čímž se vytvořila mnohamiliardová ztráta hospodaření a podnik byl připraven na svou privatizaci.
Jestliže za socialismu bylo nutno „křečkovat“ zásoby bez ohledu na finanční stránku, za kapitalismu jsou především ekonomické ukazatele hnacím motorem k dosaženému zisku a jeho následného přerozdělení (po zdanění) mezi vlastníky podílů nebo akcií.
A proto na našich silnicích vidíme nekonečné proudy nákladních vozidel, která převážejí materiál, komponenty nebo díly pro rozmanité výroby z bodu A do bodu B, potažmo do bodu C či D v rámci celé EU. Po Baťově tzv. pásové výrobě, která se rozprostírala mezi městy Otrokovice a Zlín dnes nemůže být ani řeči, neboť výroba se stěhuje tam, kde jsou nejnižší výrobní náklady bez ohledu na vzdálenosti.
Až pojede po silnici jako valcha, oči vám budou přecházet z nekonečných kolon kamiónů, které budete předjíždět s nasazením vlastního života a plíce budou volat po troše čistého vzduchu, vězte, že se jedná o sklady na kolečkách a o trest za just in time, kterým jsme potrestáni všichni.
MSF, ale nedělejme si iluze o omezení nákladních automobilů o víkendech!