Ačkoli na pomyslné hranici Českého rájebydlíme více než patnáct let, stejně jsme se ještě dostatečně nevynadívali, nedokochali a nedoobdivovali jeho přírodními krásami. Každý rok, každé roční období, pokaždé jinak a pokaždé je na co se dívat, co obdivovat a nasávat vůně a atmosféru.
Před několika lety, kdy byla zima na sníh velmi skoupá a nedala ani nejnutnější poprašek sněhu, aby holiny přikryla a terén pro běžkaře připravila, jsme pravidelně týden, co týden vyráželi do Skalních měst a na zříceniny hradů mezi Turnovem, Jičínem a Mnichovým Hradištěm a bez uzardění tvrdím, že v Českém ráji je nejkrásněji v zimní období. V době, kdy ručička barometru stoupá do závratných výšek, aby vysoký tlak vyčistil oblohu od hustých sněhových mraků. Zubaté sluníčko se snaží zlomit a přesvědčit mráz k uměřenosti, čerstvý poprašek sněhu křupe pod nohama. Kdyby nebylo všude přítomného doléhajícího hluku ze silnic a magistrál, bylo by ticho spícího lesa k uzoufání.
MSF