Kruhákova zpověď V aneb Sliby stále plním

Koho to nevidím?Obětavá čtenářka-rrreporrrtérka se vydala za nejkrrrááásnějším silničním objezdem v Jičíně. Vím, jaké poselství mi neseš od toho nemocničního nevzdělance. Ano, jsem nafoukaný, prrrotože jsem nejkrrrásnější. Výrrrazně rrráčkuji, ale nejsem žádný moula. Mám klasické vzdělání, jsem objezd Krrrajina a něco o sobě vím. Zatímco Starrrej je vyvedenej bez tématu, já jsem s výrrrazným motivem, vnitřním nábojem a navazuji na vedlejší klidovou přírodní zónu. Ačkoli jsem vznikl nedávno, považuju se za symbol Valdštejnem komponované jičínské krrrajiny. Kopečky představující Zebín a Veliš, okrrrasné kytky, dokonale střižený a udržovaný trrrávníček, kdo by odolal takovému lákadlu Jičínska? Ale je prrroblém se na mě dostat, což? Prrrovoz zde neustane ani na minutu. Díval jsem se na tebe, jak s rrrozechvěním přecházíš vozovku a uhýbáš před prrrojíždějícími vozidly. Stál jsem na strrráži a byl jsem připrrraven ti pomoci. Přece si nenecháme přejet spřízněnou duši. Věřím, že naposledy u mě nejsi. Vím, dokonale uklizeno nemám, sem tam papírrrek, krrrabička od cigarrret se dá vydrrržet, ale to přejeté osvětlení mě přímo, víš co? Bylo to nedávno, co na mě nějaký blb v rrrouverrru najel. Vidíš ten šrrrám po pneumatikách? Ale nic jsem mu nedarrroval; políbil jsem mu nárrrazník a gumu. Už odcházíš? Ale přijdeš ještě někdy? Třeba v zimě. To budu pod sněhem, ale žádnou tvoji návštěvu si nenechám ujít. A jak to říkáš na rozloučenou? MSF?