Myslím si, že každý má domanějakou nelichotivou fotografii, která ho zobrazuje v situaci, kdy by se hanbou nejraději propadl.
Patřím rovněž mezi tyto „šťastlivce“. V době, kdy „hanebné“ fotografie spatřily světlo světa, jsem je brala jako pravdivý dokument své doby bez toho, aniž bych trpěla výčitkami svědomí. Ovšem po několika desítek let se „hrdinství“ kdesi vytratilo, zbyla jen trapná pachuť mladické nerozvážnosti. Proto všechny nelichotivé fotografie mám ukryty hluboko v psacím stolu, prohlížím je jen výjimečně a o jejich zveřejnění nemůže být ani řeči. Pokus o jejich trvalou likvidaci skarovačem nebo ohněm jsem nezvládla, protože ať je to, jak je, je to můj kus života.
Přesto jsem jednu odvážně zveřejňuji, neboť ocitnout se na takovém místě, můžu doopravdy jen já. Na můj popud bylo tehdy fotografem uskutečněno několik pokusů o odstranění nepatřičné ozdoby, leč marně. Trofej sparkaté se držela na mé hlavě jako přilepená.
Poslední večírek:
S kým jsem se loučila, můžete hádat:
a) s daňky,
b) s rodinou Daňkovými,
c) se studiem,
d) s něčím úplně jiným.
MSF
Foto: ing. Jiří Franta, 1980
Ale jak vidím,sešli jsme se on-line tady. Nebýt mého padajícího připojení, mohl jsem stihnout přidat zprávu dřív, a dávala by pak návazný smysl (-;
Asi ne,já žil v Jičíně v letech 1977-1984, taktéž pod jiným jménem (-; Teoreticky jsme se mohli potkat, ale kdo to má vědět, když jsme všichni inkognito ((-;
Jsem pohledala v paměti a na webech různých kober a trochu v gůglu a stavila jsem se kouknout na pár fotek v Prochorově, no, je mi líto, ale neznáme se. Jen vím, že by mi dozajista bylo potěšením 🙂
Laní je prostě mnoho 🙂
Ale nevylučuju některou z předchozích inkarnací 🙂
Já nevím 🙂 V Jičíně jsem žila 1983-1995 a pod jiným jménem 🙂 jsem to já?
Znám jednuJ. Jelínkovou… Jsi to ty? (-;
Dost dobře… nechápu… co by na té fotce… mělo být… divného? ke zničení směřujícího? Nehezkého?
Fakt nerozumím. J. Jelínková
:o))))))
To NÉÉÉ,já do blízka vidím! A když nevidím…
to už znáš.
MSF
d) s rozšlápnutými brýlemi? 🙂